Anglický čas future perfect simple, česky předbudoucí čas prostý, slouží k vyjádření děje, který bude v určitém okamžiku v budoucnosti už dokončený. Nejde tedy pouze o budoucí akci, ale o pohled z budoucího okamžiku zpět na něco, co se do té doby stane. Český jazyk tuto myšlenku často vyjadřuje běžným budoucím časem a příslovci jako „už“, „do té doby“ nebo „nejpozději“. V angličtině však pro tento význam existuje přesná gramatická konstrukce.
Typická situace může vypadat takto: zítra večer se koná koncert, ale kamarád dorazí až o pět hodin později. Řekneme mu: When you arrive, everyone will have gone home. Česky: „Až přijdeš, všichni už budou doma.“ Odchod návštěvníků se odehraje v budoucnosti, ale z pohledu kamarádova pozdějšího příchodu už bude ukončený. Právě tento vztah mezi dvěma budoucími okamžiky je podstatou času future perfect simple.
Co předbudoucí čas prostý skutečně vyjadřuje
Předbudoucí čas prostý používáme tehdy, když chceme zdůraznit výsledek nebo dokončení děje před určitou budoucí hranicí. Tato hranice může být vyjádřena konkrétním časem, událostí nebo jiným budoucím dějem. Mluvčí se pomyslně přesune do budoucnosti a dívá se na situaci, která v daném okamžiku už bude uzavřená.
Věta By Friday, I will have finished the report. znamená „Do pátku už dokončím zprávu“ nebo přirozeněji „V pátek už budu mít zprávu hotovou.“ Neříkáme jen, že zprávu někdy v budoucnu dokončíme. Tvrdíme, že nejpozději do pátku bude výsledek existovat. Důležitý je tedy dokončený stav, nikoli průběh práce.
Často se tento čas objevuje v předpovědích, plánech, pracovních termínech a odhadech. By the end of the year, the company will have opened three new offices. V češtině bychom řekli: „Do konce roku společnost otevře tři nové kanceláře“ nebo „Na konci roku už bude mít společnost otevřené tři nové kanceláře.“ Anglická konstrukce jasně ukazuje, že všechny tři události budou z pohledu konce roku dokončené.
Užitečná zkratka pro zapamatování zní: „Až nastane určitý budoucí okamžik, už bude něco hotovo.“ Neznamená to, že se děj stal v minulosti. Pouze se na něj díváme z budoucího bodu, a proto může český překlad někdy působit přirozeněji v přítomném nebo budoucím čase než v doslovném překladu.
Jak se future perfect simple tvoří v oznamovací větě
Základní vzorec je jednoduchý: podmět, pomocné sloveso will, sloveso have a příčestí minulé významového slovesa. U pravidelných sloves má příčestí obvykle koncovku -ed, u nepravidelných sloves se musíme naučit příslušný tvar. Například: I will have completed the course. znamená „Kurz už dokončím“ nebo „Do té doby budu mít kurz dokončený.“
Ve všech osobách zůstává pomocné sloveso stejné. Řekneme tedy I will have left, she will have left i they will have left. Po slově will se nepoužívá tvar has ani had; správná podoba je vždy will have. U slovesa write bude celý tvar will have written, u slovesa see zase will have seen.
Záporný tvar vzniká vložením not za will: She will not have finished the project by Monday. Znamená to, že „do pondělí projekt ještě nedokončí“. V běžné řeči se často používá zkrácenina won’t have: They won’t have arrived by ten o’clock. Překlad zní „Do deseti hodin ještě nedorazí“ nebo „V deset hodin tu ještě nebudou.“
V otázce stojí will před podmětem: Will you have completed the training by June? Tázající se ptá, zda bude školení do června dokončené. Záporná krátká odpověď může znít No, I won’t., zatímco kladná odpověď je Yes, I will. Pokud chceme zdůraznit samotný výsledek, můžeme použít otázku How many pages will you have written by tomorrow?, tedy „Kolik stran budeš mít do zítřka napsaných?“
Časové výrazy a věty, které určují budoucí hranici
Future perfect simple se často pojí s výrazy by, by then, by the time, before a within. Předložka by znamená „nejpozději do“ a vymezuje termín dokončení: We will have repaired the bridge by next week. Most tedy bude opraven nejpozději příští týden. Neříkáme, že oprava proběhne přesně v okamžiku začátku týdne; může skončit kdykoli před danou hranicí.
Výraz by the time uvádí událost, vůči níž posuzujeme dokončení jiné akce. Termín future perfect simple se proto nejlépe chápe právě v souvislosti s větami typu By the time the lesson starts, I will have read the article. Přirozený český význam je „Než hodina začne, článek už budu mít přečtený.“ V hlavní větě je předbudoucí čas, zatímco po by the time používáme pro budoucí význam přítomný čas, nikoli will.
Stejné pravidlo platí po spojkách when, before, after a until, pokud mluvíme o budoucnosti. Správně řekneme When you come back, I will have prepared dinner., nikoli when you will come back. Vedlejší věta má tvar přítomného času, protože angličtina budoucnost v těchto časových větách vyjadřuje jinak. Hlavní věta potom ukazuje, co už v daném okamžiku bude hotové.
Časovou hranici lze vyjádřit také konkrétním datem nebo věkem. By 2030, scientists will have developed more effective batteries. znamená „Do roku 2030 vědci vyvinou účinnější baterie“ s důrazem na předpokládaný výsledek. V osobním kontextu můžeme říct: By the age of thirty, he will have lived in four different countries. Nejde o jednu nepřerušovanou činnost, ale o souhrn zkušeností, které budou do určitého věku získané.
Nejčastější omyly: budoucí dokončení není obyčejný future simple
Rozšířený omyl spočívá v tom, že se pro každý budoucí děj automaticky použije will. Věta I will finish the book tomorrow pouze říká, že knihu zítra dokončím. Naproti tomu By tomorrow, I will have finished the book klade důraz na to, že zítřek bude hranicí, do níž už bude kniha přečtená. Rozdíl může být v praxi malý, ale v přesném vyjadřování je význam důležitý.
Další záměna vzniká mezi předbudoucím časem prostým a předbudoucím časem průběhovým. By five o’clock, I will have written the report zdůrazňuje dokončení zprávy. By five o’clock, I will have been writing the report for three hours zdůrazňuje délku probíhající činnosti. V prvním případě je důležitý výsledek, ve druhém trvání. Pokud chceme odpovědět na otázku „Co už bude hotové?“, hodí se future perfect simple. Pokud se ptáme „Jak dlouho to bude probíhat?“, použijeme spíše průběhovou variantu.
Future perfect simple se také liší od předpřítomného času. I have finished the work znamená, že práce je dokončená nyní, v okamžiku mluvení. I will have finished the work by six posouvá stejný vztah do budoucnosti: dokončení nastane před šestou hodinou. Lze si to představit jako předpřítomný čas přenesený do budoucího referenčního bodu.
Pro správné použití je užitečné položit si dvě otázky: Existuje ve větě budoucí okamžik, ke kterému něco vztahuji? A bude daný děj před tímto okamžikem dokončený? Pokud je odpověď na obě otázky kladná, je future perfect simple pravděpodobně vhodnou volbou. Jestliže mluvím pouze o záměru, slibu nebo prosté předpovědi bez hranice dokončení, většinou postačí future simple.
Jak si čas osvojit v praktických větách
Nejlepší je procvičovat konstrukci v situacích, kde se přirozeně objevuje termín nebo očekávaný výsledek. Při plánování cesty lze říct: By the time our train arrives, we will have booked a hotel. Při přípravě na zkoušku: By next month, I will have learned all the important grammar rules. V pracovním prostředí například: By the end of the meeting, we will have made a final decision. Ve všech těchto větách je klíčový budoucí bod, před nímž bude něco uzavřené.
Při překladu z češtiny není nutné hledat doslovnou podobu. Česká věta „Až se vrátíš, už budu mít uklizeno“ se přirozeně převede jako When you come back, I will have cleaned the house nebo When you come back, I will have finished cleaning. Volba slovesa závisí na tom, zda chceme zdůraznit výsledek, nebo dokončení samotné činnosti. Gramatický princip však zůstává stejný: will have plus příčestí minulé.
Krátká pomůcka může znít: „Budoucí okamžik se stane přítomností a hotový děj se ocitne před ním.“ Jakmile si tuto perspektivu představíme, konstrukce přestane působit abstraktně. Future perfect simple není výraz pro vzdálenou či nejistou budoucnost, ale nástroj pro přesné určení toho, co už bude dokončeno, až nastane jiná budoucí událost.